2010 Podzim na Kyjovsku

13. 11. 2010 - 14. 11. 2010 .. Bývalé samostatné vinařské oblasti Kyjovská a Bzenecká jsou dnes součástí velké podoblasti Slovácko. Vinařství má zde již typický severní ráz a vyznačuje se bohatým odrůdovým sortimentem. Pěstují se zde nejen běžné odrůdy pro bílá vína, ale i velké plochy odrůd modrých, které většinou dávají červená vína říznějšího charakteru. Vzhledem k položení vinic jsou rozšířenější rané odrůdy jako je Müller-Thurgau či Muškát moravský, výborné kvality tady dosahují i vína Rulandské šedé a Ryzlink rýnský. Hezkou ukázkou  sklepní architektury a příležitostí k ochutnání zdejší „burgundy“ či „milerky“ jsou sklepní areály ve Vlkoši a v Milotických Šidlenách. Královské město Bzenec, které oslaví v roce 2015 milenium své existence, dalo moravskému vinařství proslulé známkové víno Bzenecká lipka s vůní květu tisícileté lípy, kterou můžete spatřit v zámeckém parku. 
 

2010 Jaro na Znojemsku

17. 4. 2010 - 18. 4. 2010 .. Znojemská vinařská podoblast zahrnuje 91 obcí rozkládajících se od rakouských hranic až pod Brno, malá výspa této podoblasti se dokonce nachází na Vysočině. Na 3 156 hektarech vinic (z celkových cca 17 400 ha v celé ČR) se nejčastěji objevují odrůdy Veltlínské zelené, Müller−Thurgau, Ryzlink rýnský, Sauvignon a Frankovka. Hlavním centrem vinohradnictví a vinařství je především Znojemsko − bezprostřední okolí Znojma zahrnující především Dobšice, Hnanice, Nový Šaldorf, Šatov a Vrbovec. Právě do těchto míst a k výrobcům z těchto obcí míří program jarního Festivalu otevřených sklepů. Za chuťově plná a aromatická vína vděčí Znojemsko dávné vinařské tradici, specifickým přírodním podmínkám a šikovnosti místních vinařů. Svědky historie znojemského vinařství jsou archeologické nálezy z doby pobytu římských legií, klášterní kroniky i listiny českých panovníků. Velkým rozmachem zde procházelo vinařství v pozdním středověku, kdy zakládali vinice i bohatí zno−
jemští měšťané a obchod s vínem přinášel městu bohatství a privilegia. Hrozny z viničních tratí v závětří Českomoravské vrchoviny si díky pomalejšímu zrání při střídání teplot uchovávají více vonných látek a proto se na Znojemsku daří především bílým aromatickým odrůdám. Hrozny a následně víno si díky těmto drsnějším podmínkám severnějších oblastí zachovávají také více resveratrolu (látky ze skupiny flavonoidů, které si hrozny vyrábějí samy jako ochranu proti plísním). Resveratrol ve spojení s malými dávkami alkoholu působí jako antioxidant, jehož pravidelná konzumace v malých dávkách snižuje riziko srdečního infarktu až o desítky procent. Myslete na to, že až si od místních vinařů necháte nalít degustační vzorek, podávají vám vlastně lék zrozený sluncem, vyrobený podle osvědčených receptů desítek generací, které v těchto místech hospodařily.