9. 11. 2018 - 11. 11. 2018 ..

20. 4. 2018 - 22. 4. 2018 .. Znojemská vinařská podoblast zahrnuje západní část jižní Moravy od dyjských luhů až po východní svahy Českomoravské vrchoviny, v jejímž dešťovém stínu leží. Kvality zdejších přírodních podmínek pro pěstování révy odhalily už tábořící římské legie. Za chuťově plná a aromatická vína však vděčí Znojemsko nejen specifickým přírodním podmínkám a dávné vinařské tradici, ale i talentu a šikovnosti místních vinařů, kteří dnes o vinařské dědictví pečují. Skvělá vína tu dávají Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Znojemská vinařská podoblast má rovněž primát v zavedení prvního apelačního systému v České republice – VOC Znojmo – tedy „vína originální certifikace“. Týká se pouze vín ze tří nejtypičtějších odrůd Znojemska: Sauvignonu, Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného, případně jejich cuvée, která vykazují regionálně typický jednotný chuťový profil. Musí pocházet výhradně z vybraných a uznaných viničních tratí.

10. 11. 2017 - 12. 11. 2017 .. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy se od středověku rodí svěží a extraktivní vína s vysokou mineralitou. Sluncem prohřáté jižní svahy jsou domovem především aromatických bílých vín. Dnes jedinečný terroir na Mikulovsku využívají dvě sdružení VOC (vína originální certifikace), což jsou samotnými vinaři vybrané odrůdy a pak i vína každého ročníku, které nejlépe charakterizují místní terroir. Členy prvního, VOC Pálava, jsou z festivalových vinařů Mikrosvín, Volařík, Červinka a Tanzberg. Označení VOC Pálava je možné přiznávat pouze vínům vyrobeným z odrůdy Ryzlink vlašský. Díky vysoké kvalitě a rozmanitosti viničních tratí Mikulovské vinařské podoblasti zakladatelé druhého, VOC Mikulov, zařadili do apelačního systému šest typických odrůd, které zde tradičně dosahují mimořádné kvality. Jsou to Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Z festivalových vinařství jsou členy VOC Mikulov vinařství Volařík, Mikrosvín a Víno Mikulov (Bohemia Sekt). Slunce a vápno Pálavy však dalo vzniknout spoustě skvělých vín – pokladů, které objevíte téměř v každém sklípku.
 

22. 4. 2017 - 23. 4. 2017 .. Mutěnice jsou s rozlohou registrovaných tratí 340 hektarů největší vinařskou obcí na Slovácku a geografická poloha s velkými plochami vinorodých strání činí z osady srdce oblasti, která je přechodem mezi jižními a severními oblastmi pěstování révy vinné na Moravě. Stejně jako vinohrady v Mutěnicích vnikaly vinohrady i v sousední Čejči, Hovoranech a Šardicích již od konce 14. století. Ve zdejší výzkumné stanici vinohradnické a vinařské byl téměř před 100 lety položen základ šlechtění vinné révy a rozšiřování ušlechtilých odrůd. Pod jejím vlivem začali mutěničtí vinaři zpracovávat čistě odrůdová vína. Objevily se odrůdy Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Neuburské, Ryzlink vlašský, Tramín, Frankovka a Burgundské modré. 
V každé z obcí je dnes velmi aktivní vinařský spolek. Vinaři žijí družným životem a během roku pořádají množství akcí. Ať už jsou to výstavy vín, jednodenní otevřené sklepy či služby otevřených sklepů po celé léto, na Mutěnsku vždy najdete búdy, kde vás uvítají s pohárkem. 

Průvodce festivalem k prolistování

12. 11. 2016 - 13. 11. 2016 .. Pokud Vám bude zástavba kolem sklepů na Nádražní ulici připomínat samostatnou vesničku, vězte, že právě zde stála původní osada, zmiňovaná již v roce 1247 jako Česká Ves. Německými kolonisty bylo městečko Hustopeče založené kolem roku 1300 a o čtvrt století později jej královna vdova Eliška Rejčka věnovala cisterciáckému klášteru na Starém Brně. V péči mnichů se klášternímu vinařskému hospodářství výjimečně dařilo a tak není divu, že sem prý rád jezdil sám moravský markrabě a budoucí král Karel IV. Důvodem však nebylo jen víno, ale i krásná dcera zdejšího purkrabího. Podrobné dějiny jsou psané nejen zdejšími lidmi, ale i německými osídlenci, novokřtěnci, válkami, požáry a révokazem, později lékořicí, fenyklem, stavbou nového kostela, mandloněmi a v každé době především vínem. Na hlinitých a sprašových půdách jižních svahů, omývaných akcelerujícími teplými větry se daří Veltlínskému zelenému, Ryzlinku vlašskému, Rulandskému bílému, Tramínu a s podporou vysokého obsahu hořčíku v půdě také Frankovkám, Svatovavřineckému a Modrému Portugalu. Dodejme, že díky aktivním vinařům, vinařským stezkám a Festivalu otevřených sklepů i vinařské turistice.

23. 4. 2016 - 24. 4. 2016 .. Strážnicko a Blatnicko je nejvýchodnější částí vinařské oblasti Moravy i Slovácka.  Je to kraj lidových písní, tanců a slavností, ale hlavně vína. Součástí každodenního života jsou zde pestré kroje, dávné obyčeje a zapomenutá řemesla. Viniční tratě se nacházejí zejména na jižních svazích Bílých Karpat, které víno geologicky a klimaticky ovlivňují. Tyto podmínky dávají vínům chuťovou plnost a extraktivnost. Z bílých odrůd se pěstuje převážně Müller Thurgau, Rulandské šedé a bílé, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a rýnský, Sylvánské zelené. Z červených odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a André.
Z historických odrůd je známá chuťově specifická odrůda Frašťák (Kadarka bílá). V Blatnici vzniklo kombinací RR, RŠ a SZ známkové víno Blatnický roháč a v roce 2013 zde vznikla první apelace slovácké vinařské podoblasti VOC Blatnice.

Průvodce festivalem k prolistování

14. 11. 2015 - 15. 11. 2015 .. Slovácko – to je oblast lidových písní, krojů, tanců, slavností a tradičních řemesel, ale hlavně kraj vína. Ostatně vlastnictví vinohradu a malého vinného sklepa patřilo k typickému venkovskému životnímu stylu od nepaměti. Bývalé samostatné vinařské oblasti Kyjovská a Bzenecká jsou dnes součástí velké Slovácké podoblasti. Vinařství na Kyjovsku má již typický severní ráz, reliéf oblasti je velmi členitý a vyznačuje se bohatým odrůdovým sortimentem. Vína severnějších vinařských oblastí Evropy jsou odjakživa vyhledávána znalci pro zvláštní krásu a nezaměnitelný charakter svěží kyselinky a chuťových látek. Pěstují se zde nejen běžné odrůdy pro bílá vína, ale i velké plochy odrůd modrých, které většinou dávají červená vína říznějšího charakteru. Nejrozšířenější jsou tu odrůdy Müller-Thurgau, Muškát moravský, Rulandské šedé a Ryzlink rýnský, z něhož se vyrábí oblíbené známkové víno „Bzenecká lipka“ s vůní tisícileté lípy, kterou můžete spatřit v zámeckém parku v Bzenci. Z modrých odrůd je nejoblíbenější Svatovavřinecké a Frankovka.

18. 4. 2015 - 19. 4. 2015 .. Velkopavlovická vinařská podoblast je podle výměry osázených vinic u nás největší vinařskou podoblastí, réva zde plodí na ploše 4 741 ha. Mezi 5 nejpěstovanějších odrůd se unikátně dostaly vedle bílých odrůd (Veltlínského zeleného, Mülleru Thurgau a Ryzlinku vlašského) také dvě na výrobu červených vín: Frankovka a Svatovařinecké. V zatím jediném apelačním systému Velkopavlovické podoblasti – VOC Modré Hory – je zatříděno 12 vín (celkově bylo v ČR v r. 2013 zatříděno 68 vín). Vína mohou být maximálně suchá a polosuchá, cukernatost hroznů musí být min. 19 °NM. Ve vínech nesmí být dominantní tón barikového sudu. Vína musí být schválena na několika technologických degustacích a na oficiálním zatřiďování, na které dohlíží také starostové jednotlivých obcí a zástupci Ministerstva zemědělství. Vína zatříděna pod VOC MODRÉ HORY lze rozpoznat dle kolku na hrdlu lahve, který identifikuje výrobce, šarži, počet lahví a evidenční číslo jakosti pro identifikaci.

15. 11. 2014 - 16. 11. 2014 .. Když se řekne Znojemská vinařská podoblast, zazní to jako cinknutí sklenic s jiskřivým bílým vínem. Při pohledu do historie najdeme písemné záznamy o velmi kvalitních vínech tohoto regionu už před 500 lety. Mnohem později, v roce 1873, je tzv. Weeberova klasifikace moravských vín zařadila mezi vína jemná, a to vedle vín ohnivých ze Slovácka a vín trpkých z Hustopečska a Mikulovska. Dnes prezentují Znojemsko především vína se značkou VOC (Vína originální certifikace). Musí projít přísným anonymním hodnocením a hodnotiteli jsou samotní vinaři ze Znojemska. VOC tak zvedá laťku kvality a tím i dobré jméno zdejších vinařů. Spolu s nimi jsme pro vás připravili festival jako „zážitkové cuvée“ – směs toho nejlepšího, ze které vznikne něco originálního a ještě lepšího. Kochejte se, degustujte, čichejte, ochutnávejte, vzdělávejte se, radujte se a hlavně – berte to vážně! Vždyť návštěvami festivalů otevřených sklepů se z vás stávají opravdoví znalci moravských vín a přátelé moravských vinařů. Jedno i druhé vám zůstane na celý život. 

26. 4. 2014 - 27. 4. 2014 .. Místní vinice s výhledem na nejkrásnější dominantu Moravy – druhohorní pohoří Pálavu – jsou místem se skutečným geniem loci. Pálavské kopce pocházejí z jurského období a s trochou fantazie skutečně ležícího ještěra připomínají. Nacházejí se na úplném jihu Moravy, v teplé a suché panonské oblasti. Pálava se zásadně odlišuje od ostatních poloh na Moravě obsahem volného vápna v půdě. Na vápenitých půdách do nevídané kvality vyzrává Ryzlink vlašský, víno se zvláštní minerálností ozvláštňující tuto starou odrůdu, která tu našla svůj pravý domov. Poměrně nízký pokryv skalního podloží totiž nutí révu rozložit kořenový systém po skále, kde je při srážkách omýván silně mineralizovanou vodou stékající z holých skal. Vína z Pálavy proto mají jedinečné vlastnosti a nikde jinde na Moravě ani na světě se nerodí taková jako tady. Ne náhodou patří Pálava mezi biosférické rezervace UNESCO.

16. 11. 2013 - 17. 11. 2013 .. Mírně zvlněná krajina v okolí Mutěnic je tvořena Kyjovskou pahorkatinou. Půvab Mutěnicka oceníte zvláště na podzim, kdy příroda hraje všemi barvami, které se snoubí s barvami krojů při hodech, vinobraní a lidových slavnostech, a sklepní uličky ožívají prací vinařů a vůní burčáku. Mutěnicko jako součást vinařské podoblasti Slovácko tvoří přechod mezi severními a jižními podoblastmi pěstování révy vinné na Moravě. Teplý a suchý kraj v údolí řeky Kyjovky přeje odrůdám Rulandské bílé a Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Tramín a Müller-Thurgau, v posledních letech se rozšířilo pěstování Chardonnay. Na menších plochách modrých odrůd převládá Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké. Výše položené vinice na jižních svazích zvlněného terénu, kde již není tolik patrný vliv teplého proudění, tady dávají plná vína se svěžím charakterem, jemnou kyselinou a výrazným odrůdovým aroma.

1. 6. 2013 - 2. 6. 2013 .. Vinařský a národopisný region Podluží se nachází na moravsko-slovenském pomezí, mezi městy Hodonín a Břeclav ve Slovácké vinařské podoblasti. Tato oblast, na jihu lemovaná lužními lesy a nivou řeky Moravy, se nachází v nejjihovýchodnějším cípu České republiky. Tento "malovaný kraj", jak je oblast často nazývána, se vyznačuje rovinatou krajinou a teplým podnebím. Díky těmto podmínkám se zde rozvinulo vyspělé zemědělství specializované na pěstování vinné révy a ovoce. Lidové tradice jsou stále živé a slovácké chalupy, boží muka, malovaná žudra domů nebo vinné sklepy jsou po celém Podluží udržované s láskou vlastní místnímu lidu. Vinařství a vinařská kultura prostupuje všemi obcemi, jsou tu všudypřítomné vinice a udržované sklepní uličky. Užijte si tu příjemné chvíle v chladivém přítmí vinného sklepa při skleničce svěžího a podmanivého vína!

13. 4. 2013 - 14. 4. 2013 .. První vinice pod Pavlovskými vrchy založily římské legie již ve 3. století našeho letopočtu, k velkému rozšíření pěstování révy vinné v kraji došlo v době Velkomoravské říše. V polovině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil již obchod s vínem k největším zdrojům příjmů šlechty a měšťanů. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy se od středověku rodí svěží a extraktivní vína, která dosahují díky výborným polohám viničních tratí nezaměnitelný charakter. Sluncem prohřáté jižní svahy jsou domovem především aromatických bílých vín, mimořádné kvality a zvláštní minerálnosti tady dosahuje Ryzlink vlašský. Další typickou odrůdou Mikulovska je Veltlínské zelené, které se rozšířilo hlavně v hlinitějších půdách Dunajovických vrchů, vysokou jakostí a širokou škálou chutí vynikají zdejší Rulandské bílé a Chardonnay.

17. 11. 2012 - 18. 11. 2012 .. Úrodné roviny centrální části vinařské oblasti Morava, táhnoucí se od Brna k Břeclavi, patří k nejslunnějším a nejteplejším místům České republiky. Díky ideální poloze, příznivým klimatickým i půdním podmínkám se zde vinná réva pěstovala už v dobách Velkomoravské říše. Hlavní viniční tratě se táhnou od města Hustopeče, někdejšího hlavního centra vinařství na Moravě, které dnes pomalu, ale jistě znovu obnovuje svoji bývalou slávu. V místních půdách s vysokým obsahem hořčíku se daří zejména modrým odrůdám, oblast proslavila nezaměnitelná červená vína. Vyhlášená je především Frankovka purpurové barvy a skořicově višňového aroma, ujít si nenechte ani lehčí, jemně kořenitý Modrý Portugal. Z bílých odrůd se daří především Veltlínskému zelenému a Rulandskému šedému. Pozoruhodná vína zde dávají aromatické odrůdy Moravský muškát a Tramín červený. S festivalem poprvé ochutnáme jak mladá vína ročníku 2012, tak i vína z roku 2011, která jsou ověnčená mnoha cenami z domácích i zahraničních soutěží.

14. 4. 2012 - 15. 4. 2012 .. Na Slovácku se daří Ryzlinku rýnskému, Rulandskému šedému a pro červená vína Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové modré odrůdě Cabernet Moravia. Zdejší vína jsou plná, se svěžím charakterem, který přinášejí nejen kyseliny, ale i aromatické látky vznikající na počátku zralosti bobulí. Největší z festivalových obcí je obec Prušánky. Vznik Nechor, zdejší sklepní lokality, je velmi pikantní. Prušánecké vinné stavby ležely nejdříve hned u vesnice, při cestě do Čejkovic, kde se nacházel nejbližší kostel. Ale protože se v nich zastavovali prušánečtí občané, zejména muži, cestou k nedělní bohoslužbě a velká část jich na mši nedorazila, nechali tehdejší majitelé panství sklepy zbourat a vystavět je v dnešních místech a pro jistotu nařídili postavit kostel přímo v Prušánkách. Vše souvisí s vínem. 

19. 11. 2011 - 20. 11. 2011 .. Kromě Veltlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, se ve Znojemské vinařské podoblasti dobře daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Pálava. Význačné kvality dosahují i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré a v okolí Dolních Kounic i modré odrůdy, hlavně Frankovka. Právě tři hlavní odrůdy – Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Sauvignon – se staly základem pro první apelační systém se značkou VOC Znojmo. Apelační systém je známkou místního terroir (oblasti, půdy, mikroklimatu, citu vinaře), který dává vínům nezaměnitelný jedinečný charakter. I vína s touto jedinečnou certifikací na vás čekají v rámci Svatomartinského Festivalu otevřených sklepů. 

30. 7. 2011 - 31. 7. 2011 .. Úrodné roviny centrální části vinařské oblasti Morava, patří k nejteplejším a nejslunnějším místům České republiky. Díky ideální poloze, příznivým klimatickým i půdním podmínkám se zde vinná réva pěstovala už v dobách Velkomoravské říše. V půdách s vysokým obsahem hořčíku se daří zejména modrým odrůdám, podoblast proslavila nezaměnitelná červená vína. Vyhlášená je především Frankovka purpurové barvy a skořicově višňového aroma, pozornost si zaslouží také lehčí, jemně kořenitý Modrý Portugal. Pozoruhodné vína zde dávají aromatické odrůdy Muškát moravský a Tramín červený. 

16. 4. 2011 - 17. 4. 2011 .. Mikulovskou vinařskou podoblast charakterizují vápencové elevace Pavlovských vrchů. Na jejich úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje. Na vápenitých půdách vyzrává do nevídané kvality Ryzlink Vlašský, víno se zvláštní minerálností ozvláštňující tuto starou odrůdu, která tu našla svůj pravý domov. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko - Veltlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlinku Rýnského, Tramínu a Pálavy, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius. 

13. 11. 2010 - 14. 11. 2010 .. Bývalé samostatné vinařské oblasti Kyjovská a Bzenecká jsou dnes součástí velké podoblasti Slovácko. Vinařství má zde již typický severní ráz a vyznačuje se bohatým odrůdovým sortimentem. Pěstují se zde nejen běžné odrůdy pro bílá vína, ale i velké plochy odrůd modrých, které většinou dávají červená vína říznějšího charakteru. Vzhledem k položení vinic jsou rozšířenější rané odrůdy jako je Müller-Thurgau či Muškát moravský, výborné kvality tady dosahují i vína Rulandské šedé a Ryzlink rýnský. Hezkou ukázkou  sklepní architektury a příležitostí k ochutnání zdejší „burgundy“ či „milerky“ jsou sklepní areály ve Vlkoši a v Milotických Šidlenách. Královské město Bzenec, které oslaví v roce 2015 milenium své existence, dalo moravskému vinařství proslulé známkové víno Bzenecká lipka s vůní květu tisícileté lípy, kterou můžete spatřit v zámeckém parku. 

17. 4. 2010 - 18. 4. 2010 .. Znojemská vinařská podoblast zahrnuje 91 obcí rozkládajících se od rakouských hranic až pod Brno, malá výspa této podoblasti se dokonce nachází na Vysočině. Na 3 156 hektarech vinic (z celkových cca 17 400 ha v celé ČR) se nejčastěji objevují odrůdy Veltlínské zelené, Müller−Thurgau, Ryzlink rýnský, Sauvignon a Frankovka. Hlavním centrem vinohradnictví a vinařství je především Znojemsko − bezprostřední okolí Znojma zahrnující především Dobšice, Hnanice, Nový Šaldorf, Šatov a Vrbovec. Právě do těchto míst a k výrobcům z těchto obcí míří program jarního Festivalu otevřených sklepů. Za chuťově plná a aromatická vína vděčí Znojemsko dávné vinařské tradici, specifickým přírodním podmínkám a šikovnosti místních vinařů. Svědky historie znojemského vinařství jsou archeologické nálezy z doby pobytu římských legií, klášterní kroniky i listiny českých panovníků. Velkým rozmachem zde procházelo vinařství v pozdním středověku, kdy zakládali vinice i bohatí zno−
jemští měšťané a obchod s vínem přinášel městu bohatství a privilegia. Hrozny z viničních tratí v závětří Českomoravské vrchoviny si díky pomalejšímu zrání při střídání teplot uchovávají více vonných látek a proto se na Znojemsku daří především bílým aromatickým odrůdám. Hrozny a následně víno si díky těmto drsnějším podmínkám severnějších oblastí zachovávají také více resveratrolu (látky ze skupiny flavonoidů, které si hrozny vyrábějí samy jako ochranu proti plísním). Resveratrol ve spojení s malými dávkami alkoholu působí jako antioxidant, jehož pravidelná konzumace v malých dávkách snižuje riziko srdečního infarktu až o desítky procent. Myslete na to, že až si od místních vinařů necháte nalít degustační vzorek, podávají vám vlastně lék zrozený sluncem, vyrobený podle osvědčených receptů desítek generací, které v těchto místech hospodařily.

17. 10. 2009 - 18. 10. 2009 .. První vinice pod Pavlovskými vrchy založily římské legie již ve 3. století našeho letopočtu, k velkému rozšíření pěstování révy vinné v kraji došlo v době Velkomoravské říše. V polovině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil již obchod s vínem k největším zdrojům příjmů šlechty a měšťanů. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy se od středověku rodí svěží a extraktivní vína, která díky výborným polohám viničních tratí dosahují nezaměnitelného charakteru. Sluncem prohřáté jižní svahy jsou domovem především aromatických bílých vín, mimořádné kvality a zvláštní minerálnosti tady dosahuje Ryzlink vlašský. Další typickou odrůdou Mikulovska je Veltlínské zelené, které se rozšířilo hlavně v hlinitějších půdách Dunajovických vrchů, vysokou jakostí a širokou škálou chutí vynikají zdejší Rulandské bílé a Chardonnay. 
 

20. 6. 2009 - 21. 6. 2009 .. Podluží tvoří jižní část Slovácké vinařské podoblasti.Teplý a suchý kraj úrodných rovin v údolí řek Moravy a Kyjovky je domovem vinné révy odnepaměti. Již z roku 1353 pochází zmínka o vinařství v Mikulčicích - Václav z Mikulčic prodal čtvrtinu vinic Anně z Rosic za čtyřicet hřiven. Kronika z roku 1602 smutně konstatuje: „Mrazy trvající od  sv. Filipa a Jakuba (1.5.) až po Svatou Trojici (2.6) zničily vše na  polích i ve vinohradech.“ 

Vinařské symboly – révový keř s hrozny, radlice s kosířem či vinařské nože - má ve znaku snad každá podlužácká obec. Rubem rovinaté krajiny v blízkosti řek je časté poškozování vinic jarními mrazy. Proto se na Podluží pěstují především odolnější odrůdy Ryzlinku rýnského a Ryzlinku vlašského, z modrých odrůd Zweigeltrebe a Frankovka. Tyto odrůdy dávají v příznivých ročnících plná a aromatická vína, jaká jinde nenajdete. V posledních letech se velmi rozšířila výsadba odrůdy Cabernet Moravia, kterou vyšlechtil novoveský vinař a šlechtitel Lubomír Glos. Významným znakem Podluží je vyspělé malovinařství a bohatý spolkový život vinařů. Vzdělanost a pracovitost zdejších vinařů potrzuje i jinde nevídané vysazováním nových či málo známých odrůd révy vinné.

Pozvánkou do nejjižnější části České republiky, žírné krajiny osídlené již v době Velké Moravy, ať je vám zápis v kronice obce Prušánky:
„Můžeme vidět, jak k Nechorám míří lidé se skloněnými hlavami, shrbení pod nákladem každodenních povinností. Mezi sklepy jako by vešli do začarované země, začnou se usmívat a rozvazuje se jim jazyk.“

21. 3. 2009 - 22. 3. 2009 .. Úrodné roviny centrální části vinařské oblasti Morava patří k nejteplejším a nejslunnějším místům České republiky. Díky ideální poloze, příznivým klimatickým i půdním podmínkám se zde vinná réva pěstovala už v dobách Velkomoravské říše. Hlavní viniční trati vedou od Hustopečí směrem na jihovýchod. V půdách s vysokým obsahem hořčíku se daří zejména modrým odrůdám, podoblast proslavila nezaměnitelná červená vína. Vyhlášená je především Frankovka purpurové barvy a skořicově višňového aroma, pozornost si zaslouží také lehčí, jemně kořenitý Modrý Portugal. Pozoruhodné vína zde dávají aromatické odrůdy Muškát moravský a Tramín červený.