Festival otevřených sklepů - víno
a kultura ve sklepech jižní Moravy.
Vinaři a jejich vína důvěrně a zblízka.
Kontakt
Partneři
OBCE A REGION
Vinařské obce | Otevřené sklepy | Vinaři a vína
Slovácká vinařská podoblast - Podluží

Jihovýchodní výspa České republiky, kultivovaná krajina lemovaná lužními lesy a nivou řeky Moravy, to je malované Podluží. Kraj lesů, sadů a vinic, přívětivých lidských sídel, pohostinných a družných lidí. Teplé podnebí, blízkost řek a nedozírné roviny lákaly k osídlení od nepaměti...
Pracovitost, úcta k půdě a tradicím jsou vlastnostmi i dnešních obyvatel zeleného koutu Moravy v sousedství Rakouska a Slovenska. V údolí řek Moravy a Kyjovky se daří všem teplomilným rostlinám, ozdobou vyspělého zemědělství je však místní vinařství.
Moravská Nová Ves
VinařiProgramUbytováníStravováníMísto, kde se zrodil Cabernet Moravia
Na pravém břehu řeky Moravy v úrodných rovinách Podluží je réva vinná doma odnepaměti. Vinařské symboly - révový keř s hrozny, radlice s kosířem a dva vinařské nože - dovolil Moravské Nové Vsi v pečetidle užívat císař Ferdinand III. teprve v roce 1651, vinařstvím na území osady se zabývali již staří Moravané. Na místě, kde se dnes obec nachází, stávala v polovině 13. století kolonizační ves velehradského kláštera jménem Waltersdorf. Na začátku 15. století se obec připomíná pod jménem Nové Ves, současný název se užívá od roku 1911. Vesnice je rozlohou vinohradů a počtem registrovaných vinařů druhou největší vinařskou obcí na Podluží. Původní, dnes již zaniklou tratí, byly Vinohrádky, za nejlepší je dnes považována Stará hora na břehu řeky Kyjovky. Tato lokalita poskytla i důkaz o dávném osídlení oblasti, při rygolování vinohradu na počátku minulého století zde byla vykopána kamenná socha lva pocházející z doby římské.
Nový Poddvorov
VinařiProgramUbytováníStravováníVinařským mistrem každý desátý
Nový Poddvorov, podlužácká obec upomínající na zaniklé městečko Poddvorov, má dnes sotva 200 obyvatel. Téměř desítka z nich jsou však excelentní vinaři, kteří patří k nejlepším na Podluží. Na slunných jihozápadních vinicím v okolí obce se daří především náročným odrůdám. Neuburské, Sauvignon, Rulandské šedé i Rulandské modré tady dosahují vysoké cukernatosti, přívlastková vína zdejších vinařů jsou ozdobou výstav i vinoték znalců.
Prušánky
VinařiProgramUbytováníStravováníNejvětší vinařská obec na Podluží
Mezi dvěma vyvýšeninami Nechory a Jochy, asi 15 km západně od Hodonína, leží v údolí potoka Prušánka největší vinařská obec Podluží. První písemná zpráva o obci, která se v té době jmenovala Prussy, pochází z roku 1261. Od roku 1536 patřila obec čejkovickému rodu Prusinovských a z doby jejich panství pochází i první doložené zmínky o pěstování vinné révy v obci. Prušánecké vinařství a život obyvatel vesnice těžce poznamenalo především neklidné 17. století. V polovině 18. století byl v obci postaven kostel svatého Izidora, před kterým stojí socha sv. Václava od Františka Bílka. Historii vinařství a sklepů v Prušánkách dokládá vojenská mapa z let 1764 - 1768, ve které je zaznačený areálu sklepů v Nechorech. V roce 1900 je v katastrální mapě obce uváděno 29 hektarů vinic, dnešní rozloha viničních tratí je 160 ha.
Hrušky
VinařiProgramUbytováníStravováníVinařské stavby, dnes převážně přízemní lisovny se sklepy, tvoří v obci několik souviIsle zastavěných lokalit. Nejstarší sklepy v místě dnešní Sklepní ulice jsou zachyceny v mapě 1. vojenského mapování z let 1764 až 1768. Většina původních sklepů s lisovnami, které bývaly kryty doškovou střechou, je přestavěna, nad některými sklepy vyrostly rodinné domky. Přesto se dochovalo několik původních hospodářských stavení, typickou stavbou z přelomu 19. a 20. století je cihlová patrová lisovna s dřevěnými dvířky na ukládání sena. Přístavbou lisoven na místě původních zemních sklepů a vybudováním nových staveb vznikl ve 2. polovině 20. století sklepní areál U hřiště. Sklepy jsou vyhloubeny pod zemí, zaklenuty a zasypány vrstvou zeminy. Okapově orientované búdy jsou postaveny z pálených cihel. Ty novější mají obytné patro, některé jsou vyzdobeny sgrafity Hedviky Fukalíkové a Evy Sejákové.




