Pořadatel

Kontakt

Hlavní partner

Partneři

Minulé festivaly

jaro 09 | léto 09 | podzim 09 I jaro 2010 I podzim 2010 I jaro 2011 I léto 2011 I podzim 2011

Obce a region

Mikulovská vinařská podoblast  | Mikulov  | Bavory  | Perná  |

Vinařské obce | Otevřené sklepy | Vinaři a vína

Mikulovská vinařská podoblast

První vinice pod Pavlovskými vrchy založily římské legie již ve 3. století našeho letopočtu, k velkému rozšíření pěstování révy vinné v kraji došlo v době Velkomoravské říše. V polovině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil již obchod s vínem k největším zdrojům příjmů šlechty a měšťanů. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy se od středověku rodí svěží a extraktivní vína, která dosahují díky výborným polohám viničních tratí nezaměnitelný charakter. Sluncem prohřáté jižní svahy jsou domovem především aromatických bílých vín, mimořádné kvality a zvláštní minerálnosti tady dosahuje Ryzlink vlašský. Další typickou odrůdou Mikulovska je Veltlínské zelené, které se rozšířilo hlavně v hlinitějších půdách Dunajovických vrchů, vysokou jakostí a širokou škálou chutí vynikají zdejší Rulandské bílé a Chardonnay.

Mikulov

Město pod Svatým kopečkem na vápencových skalách Zámeckého vrchu, Kozího hrádku a Turoldu vás očaruje podmanivostí středověké mozaiky, kterou svému sídlu vtiskly mocné šlechtické rody Lichtenštejnů a Ditrichštejnů. Tolerantní vrchnost a strategická poloha přivedly do města výtečné řemeslníky a vinaře pronásledované sekty habánů i podnikavé židovské obchodníky. Mikulovská židovská obec byla největší na Moravě a město bylo až do poloviny 19. století správním a duchovním centrem moravských židů, sídlem zemského rabína.

Bavory

Bavory jsou jako starobylá osada na panství mikulovském vzpomínány již ve 13. století. První písemné prameny se datují k roku 1322 a ves je v nich nazývána Pairdorf. Ojedinělé archeologické nálezy však dokládají přítomnost člověka na území obce již v době kamenné, v severní části obce bylo objeveno sídliště z mladší doby bronzové, nálezy kultury volutové a výskyt četných popelnicových polí.

Perná

Poprvé se ves Perná objevuje v dochovaných materiálech roku 1305. Tehdy zdejší území, původně zeměpanské, daroval král Václav III. Ortlibu Hendkovi. K roku 1323 se pak váže další záznam, ve kterém Jakub, probošt kounického kláštera slibuje, že opatří bohoslužbu v kapli sv. Mikuláše. V listině vydané králem Janem Lucemburským je obec označována jako „Pergen". V letech 1510 - 1583 byl na místě původní kaple sv. Mikuláše postaven farní kostel, který se řadí mezi architektonické skvosty jižní Moravy. Severozápadně od obce byla roku 1652 postavena také kaple sv. Antonína Paduánského. K památkám obce patří vedle kostela také sousoší Nejsvětější Trojice, umístěné na návsi roku 1865, a neoempírová kašna z roku 1902, která sloužila jako napajedlo pro koně, kteří se v Perné v hojné míře chovali.