Pořadatel

Kontakt

Hlavní partner

Partneři

Minulé festivaly

jaro 09 | léto 09 | podzim 09 I jaro 2010 I podzim 2010 I jaro 2011 I léto 2011 I podzim 2011 I jaro 2012

Obce a region

Mikulovská vinařská podoblast  | Mikulov  | Bavory  | Perná  |

Vinařské obce | Otevřené sklepy | Vinaři a vína

Mikulov

Město pod Svatým kopečkem na vápencových skalách Zámeckého vrchu, Kozího hrádku a Turoldu vás očaruje podmanivostí středověké mozaiky, kterou svému sídlu vtiskly mocné šlechtické rody Lichtenštejnů a Ditrichštejnů. Tolerantní vrchnost a strategická poloha přivedly do města výtečné řemeslníky a vinaře pronásledované sekty habánů i podnikavé židovské obchodníky. Mikulovská židovská obec byla největší na Moravě a město bylo až do poloviny 19. století správním a duchovním centrem moravských židů, sídlem zemského rabína.

Poloha města, štědrost přírody a duch tolerance stály i za dynamickým rozvojem mikulovského vinařství. Roku 1526 přijal Mikulov jako první město na Moravě habány a jejich příchod podnítil výsadbu nových vinohradů, které se táhly ke Svatému Kopečku, Klentnici a Bavorům. Proslulost vinařství ve městě dosvědčuje i mikulovský horenský řád z roku 1586, který si přes svou podobnost s horenským právem nedalekého Falkenštejnu zachoval procesní nezávislost. Nejvyšším horenským soudcem na mikulovském panství byla světská vrchnost, veřejné čtení horenského práva bylo nařízeno jednou za rok, na svátek svatého Vavřince. Řádné a včasné vzdělávání vinohradů zajišťoval pravidelnými prohlídkami perkmistr, nedbale obdělaná pole byla označena dřevěným křížem a jejich majitel potrestán pokutou. Perkmistr také rozhodoval spory mezi vincúrem a vinařem i dodržování zákazu práce v sobotu odpoledne, v neděli a o svátcích. Horenský řád trestal nejen krádeže hroznů, ale i kolí, vláčením vinohradem byl potrestán ten, kdo ze msty zničil mladé výhony vinné révy.

V 18. století, kdy je zmiňován Mikulov jako vinařské centrum Moravy, dochází k budování rozlehlých sklepů v několika lokalitách na okraji města, významné sklepy a vinařské kolonie najdete ale i pár kroků od historického centra města.

Na Jámě

Výstavnými vinařskými stavbami Mikulova jsou nadsklepní domy. Unikátní podzemní dílo skrývá barokní dům z roku 1525 Na Jámě č. 17. Po několika schodech se sestupuje do první místnosti trojprostorového sklepa, která dnes slouží jako lisovna. Původní lisovnou byla následující příčná chodba s křížovou klenbou, která si uchovala charakter impozantního středověkého prostoru, kterému majitel domu Ing. Eliáš vtiskl duši i tvář dávných časů. Vstup do samotného sklepa je rámovaný kamenným ostěním a vede širokou valenou šíjí opatřenou odkládacími nikami. Sklep je zaklenutý neomítnutou cihlovou klenbou, kterou podpírají masivní pásy ze smíšeného zdiva. Boční lochy v zadní části sklepa sloužily jako úkryt zásob před plundrujícími vojsky již v době švédských nájezdů na Moravu. Cenný vinařský objekt je i v přízemí památkově chráněného domu v Koněvově ulici č. 22. Starobylá obdélníková lisovna je zaklenuta čtyřmi poli křížové klenby a spojena s habánským sklepem.

Kozí Hrádek

Pitoreskní a křivolaké chodby ve vápencové skále sloužící k uskladnění vína jsou zde zmiňovány již v polovině 18. století. Budování sklepů pod Kozím hrádkem pokračovalo i v dalších letech, svědectvím o jejich majitelích jsou cihly s židovskými motivy a německými monogramy nalezené při úpravách sklepů. Nádherné prostory zdejších skalních sklepů bohužel většinou kryjí nestylové lisovny z druhé poloviny minulého století. Novodobým sklepem s přízemní lisovnou je stavba Ladislava Solaříka. Obnovení zasypaného sklepa započalo odstřelováním skály v roce 1957 a pět let trvalo sekání, vrtání a vyvážení kamene a navážky. Úmorným zápasem s vápencovým masívem vznikla lisovna a sklep nepravidelného půdorysu s několika chodbami, který v nejvyšším bodě dosahuje výšky pět metrů. Pravděpodobně teprve koncem 18. století se začaly stavět vinařské domy a vinné sklepy v dnešní ulici Kamenný řádek. Na dobu původu vinařských staveb ve svahu pod Turoldem se dá usuzovat podle stavebního řešení průčelí. Nejstarší přízemní i patrové lisovny nad sklepy zde vznikaly nejdříve na přelomu 18. a 19. století, součástí kolonie je i řádek nových sklepů. V dalších sklepních koloniích ve městě - ulice Bezručova a Zlámalova - se střídají hluboké zemní sklepy s chátrajícím průčelím tradičního tvarosloví a vinařskými novostavbami.

 Zpět